Life with me... - Články

STĚHOVÁNÍ

Tue, 18 May 2010 15:30:00 +0200

Ahoj všichni!

Takže, jak začít... Stěhuji blog, ale nebude o anime, no, prostě anime mám stále ráda, ale nedavno jsem se koukala na seriál Sonny ve velkém světě a docela mě to chytlo a tak jsem si řekla, proč ne? A šla jsem do toho. Mimochodem, jsem moc ráda, že jste tu se mnou vždycky byli :) Moc si toho vážím. :)) Měním si i přezdívku na Lucy, prostě je to víc podobný mému jménu x) Takže kdo chce být Affs, tak ať se zapíše co nejdříve, protože jich naberu jen dvacet, víte, ono je docela těžké pořád všechny obíhat, i když bych si tam moc ráda dala vás všechny, tak jsem se rozhodla pro tohle, takhle toho budu víc stíhat myslím :) Takže prvních dvacet, co se zapíší budou mými Affs na blogu, kdyby někdo z Affs odešel, že třeba ruší blog, tak to bude na mém novém blogu zobrazené :) Tak teď už mlčím a tady je adresa:

Tak jo všichni, já se s vámi a s tímto blogem loučím, měla jsem ho rok. Tak vám děkuji, že jste ho navštěvovali přes ty jeho všechny etapy, myslím tím designy, povídky a diplomy samozřejmě :) Tak tedy ahoj na mém novém blogu :* Vaše Nashijo Uchiha, nebo-li Lucy.

I'm so in love with two

Tue, 11 May 2010 20:32:33 +0200

Tak jo, tak jo, spíš jsem se jen mrkla do oblíbených videí na youtube a dala sem zrovna to, co mi padlo do oka :D No víte, tuhle písničku si hrozně spojuju s Bellou ze Stmívání, konec konců, ona byla taky zamilovaná do dvou, tahle písnička bych řekla tu situaci vystihuje, mám víc oblíbených písniček, ještě jsem se rozhodovala mezi AM to PM a Christmas in Hollywood, nebo tam taky bylo Run It Back Again, to sem možná někdy dám, no ale teď dost keců a tady je ta písnička, můžete si i zazpívat :)

O.K. xD

Tue, 11 May 2010 20:23:09 +0200

Okey, okey, tak jsem se teda dokopala k tomu něco napsat :D Problém je v tom, že není co psát, ve škole je stále nuda a já se stále víc a víc těším na prázky, bude to hned veselejší :D Nevím co přidávat. To je zlý xD Možná obrázky? No jo, ale jaký? :D Inspiraci na povídku taky nemám, tomu se říká vygumováno v hlavě od školy :Đ No, ale ve škole je náhodou celkem sranda, hlavně ty zážitky, co mi vypráví Rini, žhé? :D Mno, třeba na nějakou písničku narazím na youtube a dam jí sem. Jesště uvidím :) Tak teda zatím papa =*

Ahoj! Mám net! :D

Thu, 29 Apr 2010 10:43:45 +0200

Takže, ják vás tu už informovala Rini, nebo-li Jarule :D:D:D Tak mám net :) Jsem šťastná, že budu moct zase psát :) Ale asi si dám ještě chvilku oraz a pak popřemýšlím o tom, co sem teprve zase budu vkládat. No, hlavní je, ten net mno x) Takže si můžu psát s Rini a tak :D Je to super! Jen si zase musím zvyknout na klávesnici xDDD No a můžu přidávat komenty na blogy :) Tak zatím pápá :* Teď jsem ve škole, ale doma to snad doženu :D

Na školních pc

Mon, 29 Mar 2010 13:17:50 +0200

Čauky všichni, já vím já vím, dlouho jsem se neozvala, ale teď mám šanci, jsme na školních pc. Sice jsme si zezačátku museli udělat práci do Občanky, ale to se nějak dalo. No je mi docela špatně, jelikož mě bolí hlava a v krku a krapet kašlu, ale jdem jen do středy, takže to zmáknu :D Teda, aspoň v to doufám... Kecam XD Půjdu do školy i kdybych byla chorobně nemocná, kvůli Rini a ostatním kamarádům, a navíc je sledovat o přestávky je docela zábava :D To vám povím xDD No Rini jsem už dala jeden koment na blog, víc asi nestihnu :P xD Teď se možná mrknu na mailovku :) Uvidíme, uvidíme. Tak já se s vámi zase loučím a doufám, že se máte dobře. Sayonara ^^

Summer days-11.

Sat, 20 Mar 2010 13:57:39 +0100

Tohle je nejspíš poslední díl, protože vážně nemám čas přidávat další díly a hlavně mě nijak už nic moc nenapadá, omluvám se :D Ale snad se vám bude poslední díl líbit. Je to moc moc krátké, ale vážně mi dochází plyn xD Tak se vám bude líbit aspoň tohle. Třeba čase zase přijdu na nějakou tu novou povídku...

Ráno bylo zatažené a byla bouřka. Komu by se chtělo dnes ven? Nikomu, ani našim hrdinům.

Sakura ráno hned po ranní hygieně a po snídani, vydala za Sasukem. Právě teď jí došlo, co to včera udělala. A co udělal on. Zachránil jí život, nebo aspoň kosti. Nevěděla, jak mu ten dluh splatí. A pak tu byl ještě jeden pocit, i přes to všechno, s čím si se Sasukem prošla ho zřejmě milovala. A to je ten pocit, který nikdy nechtěla cítit k někomu jako je Sasuke. Je pravda, že od té doby, co se s ním viděla poprvé se hodně změnil, ale, co když je to jen přetvářka a Sakura má být jen další holka v řadě, kterou chce jen získat? Tohle se muselo zjistit.

Zaklepala na dveře pokoje, kde bydlí Sasuke s kluky. Otevřel jí ale ten trochu vymaštěný blonďák, Naruto.

,,Zdárek Sakuro, tak jaké to bylo včera, cooo???" pozvedl jedno obočí, že se jemu výrazu musela Sakura zasmát.

,,Nijaké a nemusí tě to zajímat." ujistila ho. ,,Kde je Sasuke? Potřebuju s ním mluvit." doplnila se.

,,Je v koupelně." řekl jí ,,Héééj!!! Sasuke!!! Je tu Sakura!!!" zařval, že by z toho jednomu zalehly uši. Hned na to ve dveřích stál ten vysoký, velice pohledný kluk s havraními vlasy a černými oči.

,,Copak potřebuješ?" zeptal se a opřel se o dveře.

,,Chci si promluvit, Sasuke." zvážněla.

,,Heleď, nebudeme na sebe zas křičet, nebo něco takovýho, že ne?" zeptal se, zaražený.

,,Eh? Ne, to rozhodně ne." usmála se mile. Sasuke za sebou zavřel dveře a šli spolu po chodbě k oknu. Sasuke se najednou zastavil, celý nejistý a zadíval se Sakuře do očí, té se zadrhl dech, ale naštěstí se znova zhluboka nadechla, když na chvilku uhnula poledem.

,,Sasuke..." začala ,,Potřebuji vědět, jak moc to se mnou myslíš vážně." vydala ze sebe.

,,Já?" zeptal se udiveně ,,Já to s tebou myslím dost vážně, to co cítím k tobě, se nerovná žádnému vztahu, co jsem kdy měl s nějakou holkou, Sakuro." dodal vážně.

,,Opravdu? Vážně to tak cítíš?" ujišťovala se ještě,

,,Naprosto. Myslím, že je dokonce i na čase říct ti tohle." podíval se Sakuře zpět do očí.

,,Miluju tě." řekl trochu tiššeji, než mluví, ale řekl to, a to je hlavní. Sakura cítila, jak jí přeběhl mráz po zádech, po těchto slovech. Samým štěstím by se rozplakala, ale to nechtěla, zabořila se mu proto radši do košile.

,,Taky tě miluju." vydala ze sebe šeptem. Po chvilku cítila, jak se Sasuke otřásá. Vzhlédla k němu a to co viděla jí rozesmálo. Sasuke Uchiha, ten chlaný vůdce party se otřásal smíchy.

,,Co je?" zeptala se ho s úsměvem na tváři.

,,Já... Nic, jen se směju, jak tahle situace vypadá, jak z nějakýho slaďáku." řekl skrz smích. ,,Nebo se taky směju tomu, jak jsem byl stupidní a snažil jsem se tě dostat každm způsobek. A využíval jsem každé situace, která se mi nabídla s otevřenou náručí." ještě dořekl.

,,Jak vidíš, tak se tvé úsilí asi vyplatilo." pohladila ho po tváři, Sasuke tu ruku chytl a něžně jí políbil, už s vážným a spokojeným výrazem.

Sakura se ještě víc přiblížila a dala mu menší pusu na rty, to Sasukemu ale nestačilo a vtiskl jí nazpět dlouhý a vášnivý polibek.

,,To ano." odpověděl jí na to, co před pár minutami řekla. Po chvilce objímání a líbání, jako důkaz lásky, se vydaly ruku v ruce do pokoje, kde spaly holky, ale byli tam též všichni kluci.

Sakura otevřela dveře, stále držíc Sasukeho za ruku a vstoupila s ním do pokoje, kde se na ně upjaly všechny pohledy.

Naruto se začal smát jako první a pak se uklidnil.

,,Takže tohle má znamenat, že spolu chodíte?" zeptal se najednou, ukazujíc na jejich propletené ruce a přímo z něj a ostatních sršela zvědavost, jako kdyby byla hmatatelná.

,,Stačí ti pouhé ano?" zeptala se ho Sakura.

,,V žádném případě, chceme vědět detaily!" vykřikl Naruto a ostatní se rozesmáli.

,,Tak si nech zajít chuť." odfrkl si Sasuke.

,,No ták, Sasíkuuuu...." škemral mu Naruto u nohy.

,,Sasíku?" zopakovala Sakura,

,,Nevšimej si ho, on je trochu přihřátej." poznamenal Sasuke.

,,Ha ha ha." vstal Naruto ze země. ,,To bych nechodil s mojí milovanou Hin." řekl a políbil Hinatu na tvář.

,,Konec dobrý, všechno dobré." řekl Sai.

,,Co tím myslíš Saii?" zeptala se ho Ino, která mu seděla na klíně.

,,Jen, že to vypadá jako pěkný happy end." usmál se na ní.

,,Jo, tak to máš pravdu" řekla Temari.

Zbytek pobytu v luxusním hotelu v Paříži si všichni až nadměrně užili. V den, kdy se museli vrátit domů a do školy se rozpustil tak známý Konoha Gang a byla to pouhá parta přátel, která jeden bez druhého nedala ani ránu. Školu všichni úspěšně vystudovali, dokonce i Naruto, protože mu s tím pomáhala Hinata. Nyní mají všichni své zaměstnání. Sasuke uplatnil své nadání pro hudbu a začal se Sakurou skládat písničky, už mají naplánované vydat své cédéčko. Ale jinak Sakura dělá v nemocnici zdravotní sestru a Sasuke je umělecký fotograf. Shikamaru požádal Temari o ruku a budou se za pár měsíců vdávat. Shikamaru je u policie a Temari se stala dětskou doktorkou. Hinata a Naruto si žijí svůj spokojený život. Z Hinaty se stala doktorka a Naruto se stal upovídaým právníkem, který je velice žádaný.

Ino je nyní top modelkou a Saiovi se splnil sen. Je velikým malířským umělcem a má pořád nějaké výstavy, na které se chodí dívat poustu lidí. Z TenTen se stala trenérka karate a hned o pár metrů dál vyučuje její manžel Neji kung-fu. Snad všem tale láska vydrží hodně dlouho a kdoví, třeba spolu budou jako v pohádkách "štastní až do smrti".

Konec

Čawes

Sat, 20 Mar 2010 12:49:03 +0100

Ahojky dámy a pánové :D Takže, jsem se mohla ozvat, jelikož jsem u babičky na víkend, ale volno zrovinka moc nemám. Jen občas. Protože se tu doučuji fyziku. No, neni nic moc novýho, jen jsem nejela na lyžák, ptž sem omarodila, ale abych pravdu řekla, tak mě to ani nežere. Jsem docela ráda, že jsem zůstala doma. xD Možná, ale vážně jen možná, jestli to stihnu, tak napíšu nějakou kapitolu nějaký povídky, po dlouhý době. Ale pak zase zmizím, zítra se snad ještě ozvu, protože odjedu až večer domů. Chtěla jsem jen dát vědět, že žiju :D Teď si moýná budu psát s Rini x) Papa :-*

Super ultra mega rychlý zápis

Sun, 21 Feb 2010 20:07:04 +0100

Ahojky lidičky.

Jo, jo. Stále žiju. Ale teď musím psát extra rychle. Tak trochu jsem se vkradla na notebook. Táta právě večeří, ale za chvilku bude mít jídlo v sobě, tak musím makat. Shrnu tedy vše do jednoho.

Byla jsem čtyři dny nemocná a ani teď to není nejlepší, ale zítra jdu do školy.

Na lyžák jedu za šest dní.

A nakonec, táta mě nemá asi moc v úmyslu pouštět na notebook. Takže si musím vystačit jen s televizí, polorozbitou mp4kou a občasnými návštěvami u babičky, kde na počítač můžu taky jen občas.

No, snad vám tyhle informace stačí, jinak u mě není stále nic nového. Omlouvám se všem eSBékům, kterým neodpovídám na obíhání apod. No, musím pádit, slyším kroky, snad mě načítání notebooku neprozradí a bude rychlé. Tak já tedy jdu pápá.

Výhoda pc ve škole

Wed, 13 Jan 2010 12:23:15 +0100

Ahojky lidičky. Jsem ve škole, takže píšu. Ale rychle :D Jen se ozývám, že žiju. No snad. Co je novýho? Jen, že se netěšim na tělák poslední hodinu a dneska jsme byli se třidou na Kladne v CDP. Možná někdo zná ;) Je mi zima a mam hlad :D Snad to přežiju xĐ No takže doufám, že se máte pěkně :) Tak tedy zatím pá Nashijo :-*

Jsem na notebooku

Sun, 10 Jan 2010 11:28:49 +0100

Ahojky lidičky, táta mě po dlouhém přemlouvání pustil na notebook, tak jsem tu, abych vám rychle napsala, že žiju :D No nic se v poslední době nestalo, jen mě štve to, že nemůžu už být každý den na netu, ale to nějak přežiju. Jsem tu jen na chviličku, takže jen se zapíšu do těch zápisů eSBé ju? Ale prosím dbejte na to že BLOG JE POZASTAVEN . Proto bych chtěla požádat, kdyby jste mě omluvili z nějakých zápisů eSbé, jestli je to možné, protože určitě chci zůstat eSBé u všech :) Ještě bych chtěla odpovědět na tento koment:

[1] Gaarinka | Web | Pátek v 20:40 | Reagovat

Ahuj... Máš suprovej blog... Nechtěla by jsi SB??

Nashijo Uchiha:

Jasně že ráda budu eSBé :) Ae momentálně je blog pozastaven, takže diplomek bude později.. Omlouvám se, doufám, že odpustíš. Nejde mi internet a proto se na net dostanu jen na chvilku, větší vysvětlení proč je blog pozastaven je zde

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tímto prosím všechny zájemce o eSBé, aby mi to napsali do rubriky Chceš být eSBé? A budete muset počkat, než blog bude zase v normální formě. Ale hned jak se to stane, všechny zájemce oběhnu a budu jim psát, že mají u mě diplom ;) :D Na to se připravte xD Takže tedy zatím pápá jdu se zapsat do zápisů SB a musím zmizet z notebooku tak teda pá :-*

I hate you... but-7.

Thu, 07 Jan 2010 15:52:25 +0100

Ahojky lidášci, právě sem u Rini a ta mi umožnila dopsat tenhle díl. Nevím, kdy se zase ozvu, ale blog je tak trochu stále pozastaven, jen se občas ozvu, jak jen to půjde, tak příjemné počteníčko. Jo a smazal se mi cover, takže to bude bez coveru :D:D:D Pápá :-*

Všichni tři cítili chlad z toho lesa. Foukal vítr, který se postupně zvedal. Ten temný les byl velice hustý, že nebylo vidět ani na krok. Najednou se ozval dívčí výkřik, který patřil Minase. Nashijo se za sebe hned otočila a viděla svou kamarádku, která byla velice zděšená. Nějak se nazpátek prodrala křovím až k ní.

,,Co se děje Minase? Co se stalo?" zeptala se jí. Její kamarádka nemluvila, ale ukázala před sebe. Nashijo se z hrůzou podívala a taky vykřikla.

,,Ježiši holky! Co tu zase děláte?!" zařval na ně Deidara, který se tam najednou zjevil.

,,P-Pavouk!" řekly obě dvě otřeseně. Deidara se otočil a zaječel taky. Pavouk byl opravdu odporný. Byl velký a chlupatý, nejspíš i jedovatý.

,,ÁÁÁÁ!!! DEJTE HO ODE MNĚ PRYČ!!!" řval Deidara, když zjistil, že se mu pavouk zachytl do vlasů. Minase ho chytla za rameno.

,,Okey, Deidaro, teď se nehýbej, Nashijo ho zneškodní."

,,COŽE? TO JÍ MAM JAKO VĚŘIT, CO KDYŽ SE NETREFÍ!?" vyváděl, když viděl Nashijo, která měla v ruce kunai.

,,Uklidni se, už vyvádíš jako já." řekla mu Nashijo a v tu ránu poslala kunai na pavouka. Naštěstí se trefila, ale usekla Deidarovi malý pramen vlasů, ale i to pro něj hrozně znamenalo.

,,Děláš si ze mě srandu?" zařval na ní.

,,Zachránila sem ti život a navíc ten pramínek není moc velkej."

,,To říkáš ty, ale já si ty vlasy pěstoval!"

,,Řikam, že není znát, že by sem ti kdy nějaký pramen ufikla."

,,Jo Deidaro, neni to vidět." řekla projednou Minase.

,,Pro Nashijo vlasy asi moc neznamenaj, protože je má celkem krátký a chová se jako kluk. Kdybych jí neznal, tak si to o ní určitě myslim."

,,Jo a já bych si o tobě myslela, že si holka. Blonďatý dlouhý vlasy, na kterejch ti tolik záleží a ještě k tomu si tužkou maluješ oči?" odsekla mu.

,,Dobře... Přestaňme řešit vlasy a vzhled!" zavelela Minase. Nashijo a i Deidara zmlkli.

,,Hele, jestli se vám to nelíbí, tak se klidně rozdělte, ale já si zažádám o nového senceie. Nedá se to vydržet. Není den, kdybyste se nehádali! Pamatujete si o čem to je? O spolupráci!" pokračovala. Deidara a ani Nashijo si netroufali říct žádnou jízlivou poznámku.

,,Takl a teď se usmiřte." pobídla je Minase už klidným tónem. Deidara a Nashijo se na sebe jen podívali, takový pohled u toho druhého nikdy neviděli.

,,Kamarádi?" zeptal se jí. Nashijo se jen šibalsky usmála a podala mu ruku.

,,Sice nuceně a nerada, ale kamarádi." odpověděla mu a oba si potřásli rukou.

,,Tak, a teď musíme vymyslet, co dál." řekla Minase.

,,No sencei přece říkal, že klíčem tohohle úkolu je spolupráce. Musíme si všichni krýt navzájem záda, ne?" řekla Nashijo. Deidara s Minase se na ní podívali a kývnuli.

,,Tak fajn. A TEĎ SE SEHNĚTE!" zekřičela najednou a hodila za ně kunai. Minase i Deidara se za sebe podívali, co Nashijo nejspíš zabila. Trochu se udivili, včetně Nashijo, že to byla jen loutka na provazu.

,,Bože můj... To na nás příště pošle gumovou kačenku." poznamenal blonďák. Minase se uculila, ale pokračovali dál. Vlastně na ně už nic nevyskočilo, teda na konci lesa, stálo cosi podivného.

,,Co to je?" zhrozila se Nashijo.

,,Vypadá to jako obrys nějaké postavy..." poznamenal Dei.

,,Jo.. asi máš pravdu." polkla na sucho Minase a váhavým krokem šli dál. Doufali, že na konci lesa, u brány na ně čeká sencei a poví jim, že v testu prošli. Ale když se ta postava najednou pohla a nebyl tam ani její stín, tak se všichni tři zalekli.

Najednou Deidara vykřikl, zase jako holka. Ostatní se lekli a potočili se na něj. Po Dedarovi lezla housenka. Nashijo se flákla rukou do čela a Minase vypadala naštvaně.

,,TAKHLE UŽ NÁS NEDĚS, TY PITOMČE!" zařvala na něj Minase, což nečekal.

,,Kvůli tomuhle sem nezaječel, ale díky za upozornění." řekl a bez problémů ze sebe housenku shodil.

,,Tak kvůli čemu si ječel?" zeptala se Minase.

,,To kvůli tamtomu..." řekl s klidem a koukal se za sebe. Nashijo i Minase se koukly tím směrem.

Ale nic tam neviděly, myslely si, že je to jenom přelud, ale Deidara začal znovu ječet, když se tam podíval, ale stále tam nic nebylo. Zřejmě tam bylo něco, co viděl jenom on a odmítal uznat, že tam nic není. Minase ho i začala flákat do hlavy, aby se probral, ale on to nevnímal a šel tam do tmy. Nashijo to jen z povzdálí sledovala a nechápala to. Minase přišla k Nashijo.

,,Tady se něco děje... Deidara se takhle nikdy nechová." prohlásila.

,,Jo to je mi teda novinka. Znam ho teprv jen chvilku, ale tohle je dost pošahaný i na něj." odpověděla jí Nashijo a sledovaly Deidaru. Za chvilku zmizel ve tmě.

,,Počkej tady Nashijo, půjdu za ním." řekla Minase, Nashijo jí ale zatáhla za rukáv.

,,Ne, když se rozdělíme, dostane nás všechny. O tomhle je tenhle test, zůstat pohromadě."

,,Dobře, půjdem spolu."

Holky se mlčky vydaly tím směrem, kudy Deidara zmizel. Nic neviděli, jen slyšely kroky, jako kdyby okolo nich někdo kroužil. Obě stále mlčely a jen poslouchaly ty kroky.

,,Třeba je to Deidara..." myslela si Minase ,,Ale to už by něco řekl."

,,Mám nápad... Proč mám asi sharingan? Prohlédnu to." řekla si Nashijo a během minutky byly její oči červené. Prohlédla to, opodál stál nějaký muž a ovládal tohle genjutsu. Okolo nich opravdu kroužil Deidara. Ale nebyl to ten, kterého Nashijo znala, ale byl jako chodící zombie. Pomalu vytahoval z kapsy tu bílou hmotu, jíl, který už u něj jednou viděla. Upravil jej v rukách a hodil po nich, už chtěl vyslovit katsu, ale to Nashijo strhla Minase na zem.

,,Co to děláš Nashijo?" zalapala po dechu, jak byla vysrašená.

,,Nic, vážně, jen ti zachraňuju život." odpověděla jí Nashijo. v tu ránu se na chvilku všechno osvětlilo a vzduchem se jen neslo ,,Katsu." a hromový zvuk.

,,Ty blbče! Chceš nás zabít!?" zařvala Minase, když vstávala ze země.

,,Přesně tohle mám v úmyslu..." ozval se Deidarový hlas, jako kdyby byl bez duše.

,,Jaké to je vidět svého kamaráda jako bezduchou loutku, která vás chce zabít?" ozval se pobavený a neznámý hlas, asi toho muže. Jedno se vědělo jistě, tohle Nomiya není, nikdy by je neohrozil na životě.

,,Ty šmejde, za to zaplatíš!!!" zařvala Minase a Nashijo jí pokoušela uklidnit. Minase začaly stíkat slzy po tváři, asi je to strašný pocit vidět svého vlastního bratra, jak se vás pokouší zabít... Deidara vyrobil další bombu. Vyhnou se tomu? Podaří se jim Deidaru probudit z Genjutsu a porazit toho záhadného muže? Nebo je pohltí černá tma? Kdo ví...

POZASTAVUJI BLOG!

Sun, 03 Jan 2010 16:27:52 +0100

POZASTAVUJI BLOG!

Proč?- Bohužel mám zakázáno chodit na počítač a teď jsem tu na černo :D:D Za druhé rušíme internet na tomto počítači a jediný přístupný net bude ten pomalý na tátovém notebooku. Bohužel, jak ho znám, mě nebude pouštět moc často na notebook. Takže povídky se zdržejí myslím, že na dost dlouho. Prosím ale buďte trpěliví, vím, že mě někdy pustí na intenet a já budu psát. Nebojte. Takže si mě prosím nesmazávejte z seznamu eSBé prosím, když nebudu dlouho na vašem blogu, nebo se nezapíšu do zápisu eSBé. Doufám, že jste mě pochopili. Takže zastím nashledanou a mějte se moc hezky. A buďte trpěliví!!! :) Miluju vás, eSBé a lidičky, co čtou moje povídky anebo navštěvují můj blog pápá x**** Budete mi chybět.

HAPPY NEW YEAR!

Fri, 01 Jan 2010 00:00:00 +0100

Krásný Nový Rok 2010!!!

Takže doufám, že jste si tento rok zapamatovali a využili ho na 150% ^-^ Také vám přeji hodně štěstí v novém roce a doufám, že se budete mít skvěle a užijete si ho ^^

Tady pro vás mám malou maličkost ;)

Na diplomku je napsáno:

Přeji vám hodně štěstí

a hodně úspěchů

v novém roce 2010!

Od Nashijo Uchihy

Kdyby sem zde měla nějaké chyby, obravte mi je :D Ptž jsem to dělala sama bez slovníku xD takže na to moc nesázím x)

(Tento článek je přednastavený, momentálně tu moc nebudu, jelikož mám chvilku zákaz chodit na počítač, tento článek jsem napsala už 27.12.09 tak tedy pápá x**)

Zklamané srdce-14.

Mon, 28 Dec 2009 12:01:15 +0100

Poslední díl!

Od Sasukeho odchodu z vesnice uplynulo sedm let. Sakura už ztrácela naději, že se její muž vrátí, stále jejich děťátku, sedmiletému chlapečkovi Daisukemu, vyprávěla o jeho otci před spaním. Jak byl silný, krásný a i přes tu hrůzu co z něj čišila, dokonce i schopen milovat.

,,Sasuke... Kde asi vězíš..." říkala každý den Sakura, prakticky každou minutu, každou noc probrečela. Vždy když se podívala na Daisukeho strašně jí připomínal Sasukeho, nebýt jeho smaragdových očí, tak je to celý on.

Tolik jí to teď připomínalo časy, když jí bylo šesnáct let a také oplakávala Sasukeho. Sice jí každý den navštěvoval Naruto s Hinatou a jejich sedmiletou holčičkou Naruko. Naruko s Daisukem byli nejlepší přátelé. Možná k sobě cítili i něco víc, ale to se ještě na malých dětech nedá určit.

I když Sakuru obklopovali přátelé, tak se nic nevyrovná Sasukemu. Jeho polibkům, objímáním a hlazením. Cítí ty dotyky, jako by to bylo včera, ale bohužel už sedm let.

,,Sakuro... Neboj se, on se určitě vrátí." povzbuzovala jí mladá maminka Hinata, která měla očividně strach o svou nejlepší kamarádku.

,,Je mi to vážně líto Sakuro, že jsem ho na tu misi musel vyslat. Každý den si to vyčítám." posmutněl Naruto.

,,Naruto, to co jsi udělal bylo správné. Zachoval ses jako pravý hokage, který nenechá dopustit na svou vesnici. Udělal si to pro dobro všech ano? A navíc, já stále věřím, že se jednoho krásného dne vrátí." řekla smířeně, ale její obličej vypovídal o pravém opaku. Hinata a Naruto jí radši nic neříkali. Nechtěli to ještě zhoršit.

Nejhorší na tom bylo, že Naruto už nějaký ten čas nedostával pravidelné zpávy z té mise. Dost to jeho i ostatní znepokojovalo.

Všichni se o ně báli, vsadím se, že až se vrátí bude slavit celá vesnice ještě dlouho.

Dny utíkaly jako voda, čas stále plynul a Sasuke s ostatními nikde.

Jeden večer Sakura Daisukemu vyprávěla tolik známou pohádku o Spanilém Princi s havraními vlasy.

Nebyla to pohádka, spíš to byla skutečná minulost. Tahle pohádka se Daisukemu nejvíce líbila, nejen, že se mu líbilo, jak je to vyprávěné a procítěné, ale nikdy mu Sakura neřekla konec pohádky, protože ho sama neznala.

,,Ten pochmurný den spanilý princ odešel od jeho lásky... Ona stále doufá, že se vrátí, ale tahle pohádka prozatím nemá konec..." to byla její poslední věta a trochu se jí zaleskly oči.

,,Stalo se něco mami?" zeptal se jí ospalý Daisuke.

,,Ne, nic... Je to jen pohádka, nebo ne? Měl bys už spát. Dobrou zlatíčko." řekla a políbila ho na čelo. Daisuke se zachumlal do teplé peřinky a pokoušel se usnout.

Jen co Sakura vyšla z Daisukeho pokoje, zavřela za sebou a sklouzla se podél dveří. Zase to, co se opakovalo každý večer. Jediné na co se zmohla bylo to, že se opět schoulila do chvějícího se klubíčka.

Když se odhodlala vydat se do koupelny, zapla sprchu, svlékla se ze svých šatů a nechala své slzy stíkat s horkou vodou. Po čtvrt hodině se Sakura trochu vzpamatovala a vylezla ze sprchy. Rychle se utřela a vzala na sebe župan. Nazula si své papuče, ale najednou slyšela cosi křupnout venku v předsíni. Tolik se vyděsila, když vyšla potichoučku z koupelny a slyšela, že se kroky osoby přibližují. Rychle se schovala za kuchyňský pult a vytáhla ze šuplíku kudlu.

Rozhodla se, že se postaví nepříteli čelem. Vstala tedy ze země a když viděla tu záhadnoiu postavu, se jí zatočila hlava a spadla čelem na zem.

Ta růžovovlasá dívka ležící na kuchyňské podlaze, odnášena záhadným urostlým mužem do ložnice, se konečně začala probírat.

To co viděla nemohlo být skutečné, nemohla to být pravda. Slyšela, jak na ní nějaký mužský hlas mluví, ale naprosto mu nerozumněla co. Věděla, že se nad ní dotyčný sklání, protože cítila jeho vůni, která jí ho tolik připomínala...

Po pár minutách mžourání očima, se její smaragdové oči opět otevřeli. Znovu ten oční kontakt, jako předtím. Celá se zachvěla strachem.

,,Copak si na mě už zapomněla?" řekl ten muž s havraními vlasy a černými oči. Sakura nemohla uvěřit svým očím. Hned na to, co promluvil se jí oči začaly plnit slzami, které tekli proudem a dopadaly na polštář, který byl celý mokrý.

,,S-Sasuke-kun..." vydala ze sebe tak potichu, že to slyšel jen on. Sasuke vypadal starší, ale byl to stále on. Sasuke jí chytl za ruku a přitáhl si jí k sobě. To obejmutí trvalo nejmíň půl hodiny. Plačící Sakura stále opakovala jeho jémo a on si tu chvilku vychutnával.

Čichal její vůni vlasů, tu třešňovou a sladkou vůni, která mu tolik chběla. To obětí, po kterém se mu tolik a tolik stýskalo. Bylo krásné to zase znovu pociťovat. Jak pro Sasukeho, tak i pro Sakuru. Sasuke ji po nějaké době otřel slzy a chytil jí za bradu.

,,Je tu ještě něco, co bych chtěl udělat." řekl a přibližoval jí k sobě. Ten dlouho chybějcí polibek byl plný vášně, soucitu a postrádání. Sasuke jí skousl dolní ret a vnikl do ní jazykem. Pomalu Sakuru pokládal na postel a začal jí rozvazovat župan, ale uviděli, jak se na chodbě rozsvítilo světlo.

,,Co to je?" zeptal se rychle Sasuke. Sakura si ale rychle zavázala župan a s úsměvem se koukala na dveře, které se otevírali. Sasuke se trochu vyděsil, když spatřil malého černovlasého kluka s rozcuchem a smaragdovými oči, které mu byly tolik povědomé.

,,Slyšel jsem hluk a tak sem se rozhodl tě zkontrolovat mami." řekl Daisuke. Sasuke byl dost vykulený, ten kluk řekl Sakuře ,,mami" což znamená, že tohle je jejich dítě.

,,Daisuke? Tohle je ten princ o kterém sem ti tak často vyprávěla. Je to tvůj otec." vysvětlila malému vyděšenému Daisukemu.

,,Tak princ jo?" řekl si Sasuke a musel se zasmát. Sakura ho jen trochu probodla pohledem a přestal.

Daisuke svými neváhavými kroky přišel k Sasukemu. Jeho malá ruka se dotkla Sasukeho tváře. Nejistý Sasuke se kouknul na malého kluka, jeho syna, Daisukeho. Když ale uviděl na Daisukem úsměv, tak ho to zahřálo u srdce. Vzal Daisukeho za tu ruku a posadil si ho na klín. Sakzře to vehnalo slzy do očí. Byla ta šťastná, až se rozbrečela. Aby nebylo vidět, že brečí se přitiskla k Sasukemu a Daisukemu. K těm na kterých jí nejvíc záleží.

Po chvilce si Sasuke všimnul, že Daisuke pravidelně oddechuje a padá mu hlava na Sasukeho rameno.

,,Miláčku? Myslím, že daisuke usnul." pošeptal sasuke Sakuře, která se podívala do tváře spícího chlapce a už ho chtěla vzít Sasukemu z náruče. Sasuke jí ale zdržel a řekl jí, že ho odnese sám. Sakura se tedy posadila zpět na postel a čekala, až se Sasuke vrátí do ložnice.
Sasuke hned na první pokud otevřel správné dveře, kde ležel Daisukeův pokoj. Položil ho opatrně na postel a přikryl ho peřinou. Rozhlédnul se po pokoji a narazil na nástěnku.

Byly tam vážně krásné kresby. Většinu nástěnky pokrývaly kresby Sakury, ale všiml si, že se tam i několikrát objevuje on. Úplně v rohu byl schován nepatrný obrázek. Sasuke se přiblížil, aby na něj víc viděl.

Byla tam blonďatá dívka s modrými oči a za jejími zády stál urostlý muž podobný té dívce.

,,To bude asi Naruto... A tohle je Naruko? Ta ale vyrostla..." myslel si a usmál se. Za chvilku se vrátil opět do ložnice. Mlčky se posadil vedle Sakury, která stále neměla slov. Sasuke jí objal a skoro celou noc jí líbal. Po několika hodinách usnuli, ale moc se neprospali. Hned ráno je totiž přišel vzbudit Daisuke, že má hlad, tak se museli vyhrabat z postele.

Sakura zrovna vařila čaj, když někdo sběsile zabouchal na dveře.

,,Půjdu tam..." řekl ospalý Sasuke. Pomalu se došoural ke dveřím a jen co je otevřel vyletělo na něj jedno velké obejmutí, že spadl na zem. Sakura se leknutím skoro vylila čaj, který lila Daisukemu do hrnku.

Sasuukeho neobjímala naštěstí žádná holka, nýbrž velice živý blonďák.

,,KÁMO! KÁMO! KÁÁÁMOOO!!! SEM TAK RÁD, ŽE SI ZPÁTKY!" objímal ho skoro vražedně.

,,Dobrý Naruto, co sis myslel, že se nevrátím? A pust mě, jinak mě udusíš." říkal Sasuke tichým hláskem. Naruto ho tedy pustil a pomohl mu se zvednout.

,,Ani nevíš, jak si nám všem tady chyběl!" křičel nadšeně dál. Sasuke se podíval po pokoji a viděl modrovlasou dívku, Hinatu a maličkou blondýnku, která už seděla vedle Daisukeho. Nejspíš Naruko.

,,Už sem přichystal slavnost. Ani neobědvej, naobědváš se tam." vysvětloval Naruto mezitím, co Sasuke bloudil očima po pokoji.

,,Cože? Jaká slavnost?" ozvala se z druhé strany pokoje Sakura, která stála vedle Hinaty.

,,Slavnost na přivítání hrdinů, kteří obětovali život mimo vesnici." říkala jemně a tišše Hinata.

,,Ahááá..." povytáhla obočí Sakura přikývla, že chápe.

,,No toť vše. Čekáme vás u soch všech hokage. V půl dvanácté dopoledne. Přijď i ty Sakuro." řekl Naruto.

,,Jako kdybych tu chtěla sedět doma." zasmála se. A podívala se ke stolu, kde před chvilkou seděl Daisuke s Naruko, avšak, teď byli fuč. Sakura s Hinatou hned očimi střelily ke dveřím, kde byly jejich děti a snažily se vyplížit pryč.

,,Kam si myslíte, že jdete!?" řekly dvojhlasně. Přišly až k nim a přísně se zatvářily.

,,Mami, my... my... jen..." koktala Naruko.

,,Vy co?" ptala se Hinata.

,,Chtěli jsme se jít projít." doplnil ji Daisuke.

,,A proč jste nám to neřekli? Ale to je jedno, stejně nemůžete. Musíte se nějak hezky obléknout." řekla Sakura a Hinata jen souhlasně kývala. Daisuke se odebral k sobě do pokoje, zatím co Naruko zůstala s Hinatou. Sakura se podívala na kluky, kteří byli nejspíš dobře pobavení. Smáli se od ucha k uchu.

,,Co se tak culíte? Vás se to týká taky." usmála se Sakura. Kluci najednou stuhli. Hinata vzala Naruta za ruku a Naruko spokojeně kráčela za nimi domů. Sakura pohlédla na Sasukeho, který byl ještě trochu v šoku.

,,C-Co si myslela tím, že se nás to taky týká?" vydal ze sebe.

,,Že se budeš muset také hezky obléknout." usmála se.

,,Když se oblíknu hezky, tak ty také?"

,,Jak jinak?" zasmála se a poslala ho do stejného pokoje k Daisukemu, aby se hezky oblékli. Daisuke už byl v takovém bledě modrém kimonu a koulil očka na svého tatínka.

,,Tati? Co se děje?" optal se.

,,Jen mě maminka poněkud HRUBĚ šoupla k tobě do pokoje, abych se převlékl." zdůraznil slovo hrubě a slyšel Sakuřin tichý smích za dveřmi.

,,To by mě zajímalo do čeho se máš převléknout, když tu nemáš svoje věci." odpověděl Daisuke, ale to se dveře rozletěly a rychle do pokoje vlétlo jedno kimono a zase se dveře zabouchly.

,,Má docela rychlé pohyby." koktal Daisuke a Sasuke zmateně kýval hlavou a převlékal se do tmevě modrého kimona. Vedle Daisukeho bylo poznat, že je to otec a syn, byli si tak podobní a ještě k tomu k sobě ladili oblečením.

Když už byli hotoví, vyšli ze dveří a čekali na Sakuru.

,,Miláčku! Je čtvrt na dvanáct!" ohlašoval Sasuke čas a dveře se konečně otevřely. Oba byli napjatí, co jí na převlékání trvalo tak dlouho. Když vyšla, tak se Daisuke smál a křičel něco ve smyslu, že jí to sluší a Sasuke si ani neuvědomoval, že doslova zírá s otevřenou pusou.

Sakura měla její teď už dlouhé vlasy stažené do úhledného drdolů, ze kterého viselo několik pramínků, které si Sakura ještě navlnila. Kimono měla lehce fialové, občas s nádechem růžové a po straně měla rozparek.

Sakura se ladným krokem přiblížila k Sasukemu a pusu mu zavřela. Vítězně se na něj usmála a on znérvóznil.

,,No myslím, že je čas vyrazit." řekla a Sasuke s Daisukem na zádech přikyvovali. Všichni odešli hlavními dveřmi a Sakura za sebou zamkla. Sešli schody a když šli rušnou ulicí všichni se na ně s údivem koukali a cosi si šuškali.

Přesně v půl dvanácté už stáli všichni u soch hokage. Nesměl chybět ani Shikamaru, kterého doprovázela Temari a Neji, kterého zase doprovázela TenTen pod nimi se dívali na chumel lidí, který představovala asi celá vesnice. Najednou se Naurto dostal k řeči.

,,Chtěl bych přivítat celou vesnici na oslavách našich mladých hrdinů! Přesto, že riskovali svůj život mimo vesnici a celých sedm let po nich nebylo ani stopy, my neztráceli naději v ně. Nyní jsou zpět v celé své kráse a odteď je budem oslavovat jako naše hrdiny!" zakřičel a celý dav najednou zvedl ruce, začali výskat, tleskat a křičet jména našich hrdinů. Sakura se usmívala a štěstí jí vehnalo do očí slzy. Pohlédla k Sasukemu, který se na ní usmíval a držel jí za ruku. Nakonec se k nim proplížil Daisuke.

,,Mami, tati, vím jak skončí ta pohádka!" křikl radostně, ale stejně ho nebylo mc doře slyšet.

,,Vážně? A jak? Povíš nám to?" zeptal se Sasuke a vyhoupl si ho k sobě do náruče.

,,Čekala dlouho, ale nakonec se její princ znovu objevil. Princezna se mu vrhla do náruče a představila mu malého sedmiletého chlapce. Havraní vlasy měl po otci, avšak oči po matce. Nevím, jestli žijí šťastně až navěky, ale tuto pohádku zpečetili... polibkem." řekl. Sakura se udivila, že tohle její syn dokázal vymyslet. Sasuke se ale moc nedivil. Přece je to syn dvou chytrých lidí. Nakonec se smaragdové oči střetli s těmi černými a jejich obličeje byli najednou hodně blízko. Jejich rty se spojily v jedny a tímto ukončili tento dlouhý příběh plný lásky, vášně, zklamání a štěstí...

KONEC

Už je po Vánocích a čekáme na Silvestr!

Fri, 25 Dec 2009 19:04:55 +0100

Ahojky všem ^^!!!

Tak už je po Vánocích a já doufám, že máte radost z dárků, atéž doufám, že jste si Vánoce užili x) Horší bylo, že já sem o Vánoce tak trochu marodila xD nemohla sem moc mluvit a ukrutně mě bolelo v krku, ovšem, jako každý rok xĐ Nepamatuju si Vánoce, o který by mi nic nebylo :D Ale teď už je to lepší, také sem byla ale zoufalá, že kvůli mé nevolnosti a kvůli tomu, že sem musela dnes jéct k babičce sem neměla čas na kamarády, upřesněno na Rini. Velice se jí omlouvá a doufám, že to pochopíš a odpustíš mi x]

Poslední díl Zklamaného srdce by snad měl co nejdříve vyjít a vy si příjemně počíst xD Jako já si pročítám Stmívání, možná to zní jako že sem blázen, ale už jsem u desáté kapitoly a pohlcuje mě to dál, jestli budu pokračovat v tomhle tempu pročítání, tak se za chvilku dostanu na konec knížky a budu sí přát Nový měsíc xĐ xĐ No jinak sem dostala Nivee Diamond péče o vlasy, plátno, kosmetiku a jedno tričko sem za ty dárky vážně ráda ^^ Takže tedy zatím Sayonara lidi a těšre se na Nový Rok! :)

Veselé Vánoce!

Thu, 24 Dec 2009 09:00:00 +0100

Veselé Vánoce všem!

Je tu ten nejkrásnější den v roce ^^ Teda aspoň pro některé xD Tak co? Už se těšíte na dárky? Nebo už jste je dostali? Dyžtak napište do komentů XD Tady mám pro vás malý dáreček eSBénka :) Je to malý diplomek, ale snad se líbí x) Vážně si tyhle svátky užijte naplno jak nejvíc to jde a mějte se dobře! Tak tedy tady je diplomek a jen dodat Veselé Vánoce a šťastný Nový rok! ( Mimochodem text na diplom sem napsala tak, aby se rýmoval xD)

Diplomek za SonP u Rini

Mon, 21 Dec 2009 13:26:31 +0100

No tak sem vypadla hned v prvním kole SonP u Rini XĐ No není mi to nějak moc líto, ikdyž výhra je výhra, že? :D Ale povídka Why? byla přece jen napsaná narychlo :D Ale především chci poděkovat lidem, kteří pro mě hlasovali moc vám děkuju ^^

Ale mooooooooooc děkuju i Rini za krásný diplomek a uspořádání SonPu Thaaanks U ♥♥♥ x***

Sakura08- eSBé

Sun, 20 Dec 2009 11:28:48 +0100

Gomeeeen!!!

Velice se omlouvám, že je ten diplomek tak opožděný :D Ale měla sem toho v poslední době moc a zapomněla sem kontrolovat SB omluvte mě :D No takže tady je diplomek a blog je v seznamu SB

Posledních pár dnů x)

Fri, 18 Dec 2009 19:59:15 +0100

V posledních pár dnech sme tedy měly my holky ze třídy docela záhul. Musely sme vypilovat tancování, teda aspoň já :D Školní akademie byla včera od pěti hodin, teda my celý nervózní ruce se mi potily a v zákulisí před pár minutama, než sme vyšly na jeviště, sem měla srdce až někde v krku xĐ No sem ráda, že je to za mnou, jo něco sem tam asi zvorala xD Ale už radši ani nwm co xD Zejtra jedu do Prahy na Vánoční trhy a musim prej vstávat ráno abysme se se ségrou připravily, jedu tam s ní. Takže mě asi brzo zažene do postele, to by mě zajímalo, jak usneme, když každá z nás usíná pozdě :D Ale nějak to přežijem :D tak držte palce až usnu :D zatím pá x**

Huuu přece tady někdo straší xĐ

Mon, 14 Dec 2009 18:25:02 +0100

Ahojky dámy a pánové? :D No chtěla sem se ozvat, omluvte mě, že zase pozdě, ale mam toho až nad hlavu. Potřebuju něco koupit k Vánocům mým kamarádkám a k tomu ta akademie xD Jinak sem chtěla oznámit, že pro povídku už mam doma dvě kapitoly, ale než to zveřejním, musím ukončit některou z povídek a to Zklamané srdce, protože za chvilku bude konec a prozatím to budu mít doma na papíře, nebojte potom všechno důkladně přepíšu na pc XD XD Ale už mám pro povídku název jmenuje se

,Zatracená Grangerová" :D Tak se snad budete těšit, docela sem se do toho psaní zažrala a začíná mě to bavit ^^ No snad vás to bude bavit číst :D :Đ No tak zatím pápá určitě se potom ozvu, jak dopadla besídka konečně budu mít na blogování čas :D No tak se zatím mějte a těšte se na Vánoce :D