I Must To Be Better

21. listopadu 2009 v 20:36 | Nashijo Uchiha |  Classic
Takže... Rozhodla jsem se, že napíšu jednorázovku do jedné soutěže, snad se vám bude líbit
^-^ Takže překlad názvu znamená Musím Být Lepší, takže příjemné počteníčko. ;)

I Must To Be Better


Vše začíná jednoho všedního dne a to ve středu. Je sedm ráno a ta zelenooká brunetka se právě probouzela pípáním svého budíku. Podle odhadu jí mohlo být tak sedmnáct let. Myslela si, že tenhle den bude jako všechny ostatní, ale to netušila že jí něco, nebo někdo změní od celého základu její život.
Sešla dolů po schodech už obléklá, učesaná a jen si přisedla ke stolu, tak s ní matka začala rozmlouvat.
,,Moyako... Měla si na výběr z tolika škol. Měla si náderné výsledky, proč ses jen proboha rozhodla pro tu uměleckou?" ptala se jí matka.
,,Mami... Sama si mi řekla, ať se rozhodnu sama a navíc na téhle škole mám taky kamarády. Neboj, výsledky mám taky dobré." odpověděla jí s takovým jejím známým úšklebkem.
,,Vždyť mě jde o to, abys měla dobrou práci a měla peníze." říkala jí.
,,Ale mami, na práci mam ještě času dost, Pokud vím sme se dohodly, že tohle téma je uzavřené."
,,Dobře, máš pravdu."
,,Už musím jít..."
,,Ale ještě sis nesnědla snídani..." řekla, ale to už slyšela jen bouchnout dveře a ona osamněla.

Moyako šla s pěkně špatnou náladou do školy, že nezdravila ani lidi, co znala. Její nejlepší kamarádka už na ní nejspíš čekala před školou na jejich obvyklém místě.
Konečně jí spatřila. Caroline, též brunetka, ale vlasy měla světlé a kratší než ona a také měla hnědé oči, seděla pod stromem a poslouchala mp3ku.
S Moyako se znaly prakticky už od základní školy a vydržely se až do teď nehádat. Moyako se trochu pousmála a běžela ke stromu, ale cestou zakopla a spadla někomu před nohy. Všimla si, že na ty lidi, všichni zírají a také, že zírají na ní, protože si udělala ten největší trapas života.
Celá rudá, se odhodlala vztyčit hlavu, aby viděla člověka, kterému spadla před nohy.
Viděla, že je to kluk a nebyl vůbec ošklivý. To bylo poprvé, co se červenala kvůli dvoum důvodům.
,,Dávej si pozor." pronesl mužný hlas a podal jí ruku na pomoc. Za tím klukem se vynořila nějaká dívka, měla pleť bledou, její vlasy byly dlouhé až k stehnům. Byly světlounké barvy a oči měla šedé. Svou něžnou ručkou oťapkávala chlapce, který teď pomohl Moyako.
,,Příště si dávej bacha na cestu." otevřela si na ní nemile dívka a dál si to svým ladným krokem kráčela do školy.
Chlapec jí neřekl ani své jméno a zmizel. Pamatovala si jen jeho krásně černé vlasy a spanile modré oči, které hleděly do těch jejích.

Za Moyako si stoupla Caroline.
,,Nepřišla si pro mně!" plácla jí ze srandy do zad a na to se zasmála.
,,Promiň Caroline, spěchala sem do školy a ještě k tomu sem se zase pohádala s mámou."
,,Zase kvůli škole?"
,,Jak jinak..."
,,To jí snad přejde. Ale teď se chci bavit o něčem jinym. Ten kluk, líbí se ti viď?" usmála se škodolibě Caroline. Moyako se na to začervenala a celá ztuhla.
,,N-NE! J-JAK TĚ TO PROBOHA NAPADLO?" vykřikla.
,,Tak proč koktáš, když o tom mluvíš? Jo a příště maskuj žárlivost." zasmála se.
,,Jsem asi přistižena při činu."
,,Přesně tak, ale aspoň ti řeknu, jak se jmenuje. Je to Yutaka Ichijo a ta holka co po něm jela byla Mitsuko Hosokawa, dělá modelku už od osmi let. Podle časopisů je o rok starší než my."
,,Ty máš ale informací."
,,Líbí se mi modely, co předvádí." usmála se a ukázala jí časopis.
,,Přijde mi pěkně nafoukaná."
,,Co bys taky chtěla od profesionální modelky." zastrčila časopis zpět do tašky.

Holkám do rozhovoru zazvonilo a museli se zašít do třídy.
Měli zrovna hodinu keramiky a mohli si povídat.
,,Stejně by mě zajímalo, co tu proboha chtějí."
,,Jo... že by scháněli nové modelky do kolekce?!" řekla nadšeně Caroline.
,,Caroline... Ty bys do toho snad šla?"
,,Co tím chceš říct? Že na to nemám vzhled?"
,,Né, to ne, si moc krásná, ale pochybuju, že zrovna tohle tu dělají."
,,Tak co podle tebe? No určitě nešli jen tak studovat na státní školu, když mají o budoucnost postaráno."
,,Hmmm... Nějak na to přijdem." podotkla a konečně se začala věnovat rozdělané hlíně, která před ní ležela. Měli zvýtvarnit jejich sen, prostřednictvím hlíny. Moyako šlo vždycky lépe kreslení, než tohle, ale za to Caroline tohle šlo přímo skvěle. Hned jak zazvonilo si všichni vzali věci a stěhovali se do třídy, včetně Caroline a Moyako.
Na chodbě viděli děcka z vyšší třídy, do které mimochodem chodil i Yutaka s Mitsuko.
,,Ještě jednou se na mě ta Mitsuko koukne tím svým pohrdavým pohledem a něco jí řeknu!" vztekala se Moyako.
,,Neboj, prostě jí ignoruj, musí zjistit, že s námi si nejde jen tak lehko zahrávat." uklidňovala jí Caroline.

Holky si zabraly místo ve třídě a vyšly šmírovat na chodbu.
,,Ty... Moyako, nezávidíš takhle ty jenom na Mitsuko?" zeptala se do ticha Caroline.
,,Proč si to myslíš?"
,,No já nevím, vem si, že ještě před tím, než Mitsuko nastoupila na školu za tebou kluci ze třídy jen letěli, ale teď..."
,,Ty si myslíš, že jí závidím? Ani ne, stejně sem radši ve stínu."
,,Tak z toho stínu rychle vylez, protože jestli nevylezeš včas, tak ti ho ta bestie přebere."
,,Nemám u něj šanci."
,,To nezjistíš, pokud se nebudeš aspoň snažit." řekla a Moyako jen mlčela. Věděla, jací tihle kluci jsou. Jsou namyšlení a jen dívky tahají za nos. Bohužel na tuto strategii naletěla i Moyako.
,,Moyako, za zkoušku nic nedáš." řekla Caroline, ale zmlkla, když přišla ta krásná, drobná a křehká dívka, Mitsuko.
,,Mohly byste mě přestat šmírovat? Opravdu už jste jako paparazzi. Neustále otravné a neodbytné." pronesla tím svým slaďoučkým hláskem.
,,Proč si myslíš, že se všechno točí okolo tebe?" naštvala se Moyako.
,,Neni to tak snad?" řekla a s vítězným úsměvem se jim vypařila z dohledu.

Moyako zase jako obvykle přepadl ten její vztek. Caroline jí jen stále opakovala dokola, ať dýchá a nenechá se tím rozházet.
,,Je to jen malá holka!" křičela Moyako.
,,Malá? Vždyť je o rok starší jak my!" říkala Caroline.
,,Malej kosmetickej detail." řekla a radši s Caroline zašla do třídy.
Tentokrát měli dějiny umění, tenhle předmět šel skoro všem, ikdyž to bylo občas nejednoduché.
Moyako už všechno rostlo přes hlavu. Ten kluk, ta otřesná holka a do toho ještě škola. Občas si přála, aby si mohla v tichosti někam sednou, nic nedělat a odpočívat. Najednou se jí zatemnilo před očima a motala se jí hlava.
Učitelka se na ní podezíravě podívala.
,,Moyako? Co je s tebou, běž radši na záchod." nakázala jí. Moyako jen kývla a nějakým nejistým krokem se dobelhala ke dveřím od třídy. Caroline jí jen se strachem pozorovala.
Když konečně vešla Moyako na záchody, tak si opláchla obličej. Nechala po sobě jen stíkat kapky vody. Najednou se za ní zaklaply dveře. Moyako se se strachem v očích otočila.
,,M-Mitsuko, co potřebuješ?" zeptala se jí nejistým hlasem, hledíc na Mitsuko.
,,Vlastně skoro nic, ale ty potřebuješ ráznou změnu." prohlásila.

Mitsukiny oči, se projevily jako oči ďábla. Vůbec to nebyla ta malá hodná holčička, co byla na fotkách. Ošklivě vzala Moyako za vlasy a začala za ně tahat.
,,JAU! CO SI MYSLÍŠ, ŽE DĚLÁŠ! ÁÁÁ!!!" křičela bolestí Moyako.
,,Co myslím, že dělám? Nejspíš jen zneškodňuju konkurenci." říkala dost naštvaně.
,,JAKOU KONKURENCI PROBOHA! AU!" křičela skrz slzy bolesti.
,,Myslíš, že nevím, že po Yutakovi jedeš? Sice to není můj kluk, ale brzo bude. To co chci dostanu a taková malá běhna jako ty mi to nebude kazit." řekla žárlivým tónem.
,,NEJSEM BĚHNA! PROČ SI SEM TEDA CHODILA, KDYŽ NEMÁŠ RÁDA KONKURENCI!?"
,,Můj nápad to nebyl, nechtěla sem mezi takový strašný lidi, jako si ty."
,,Strašný lidi? Podívej se do zrcadla a pak kritizuj lidi kolem sebe."
,,Do zrcadla? Vypadám úžasně, což se o tobě říct nedá."
,,Z vnějšku možná, ale uvnitř se schovává příšerná osoba." řekla Moyako a dupla jí na nohu, při nejbližší možné situaci se jí vyvlíkla a utíkala směrem do třídy. Narazila na Yutaku, ale ani na něj nemrkla, nejradši by byla už doma. Zrovinka když přiběhla do třídy zazvonilo a učitelka se odebrala do kabinetu.

,,Kde si tak dlouho byla? A proč máš mokrý řasy?" ptala se jí Caroline. Moyako to nevydržela, rozbrečela se a padla své nejlepší kamarádce do obětí.
,,Co se stalo?"
,,P-Pojď... Povím ti to venku." říkala skrz pláč.
Holky se usadily pod svůj oblíbený strom a poslouchaly mp3ku, Caroline věděla, že se jí o tom asi nechce moc mluvit, ale zapla jí na uklidnění pomalé písničky.
,,Dobře... ale nikde to neříkej." povzdychla si Moyako a začala se svěřovat Caroline. Po dokončení poslední věty se caroline tak naštvala, že to chtěla jít oznámit řediteli, ale Moyako jí zadržela, protože kdyby mu to řekla, tak by se to nejspíš opakovalo.
Caroline sice nerada, ale nakonec dala za pravdu Moyako. Den naštěstí už rychle utekl a Mitsuko holky už nepotkaly. Před branou školy ale stál Yutaka a zdálo se, že na někoho čeká. Když se setkal jeho pohled s tím Moyakovým, pochopila, že asi chce mluvit s ní.
,,Tak já radši půjdu napřed a nechám tě s ním promluvit." řekla Caroline a vydala se na cestu domů. Moyako se odhodlala udělat první krůček k němu. Když k němu docela dost nejistým krokem došla, tak na sucho polkla.

,,Proč si ze mně tolik nervózní?" zakřenil se.
,,Co, cože?" zakoktala.
,,Ale jsi, ale o tomhle sem mluvit nechtěl."
,,A o čem?" řekla už klidně.
,,No... Viděl jsem to, co se mezi tebou a Mitsuko stalo na záchodech."
,,A to si tam jen tak stál, a nepomohl mi?"
,,Nemůžu do toho zasahovat."
,,A proč ne? Lepší aby mě zmlátila."
,,Ne... Její otec je velice vlivný obchodník a může přivést našim rodičům krachy."
,,Krachy?"
,,Vlastní jeden obchod s elektronikou, ale jednou uzavírali nějaké smlouvy s jejím otcem. a tam sme se potkali. O několik měsíců později si Mitsuko umanula, že se se mnou chce vdát a to co ona řekne, to se stane svatým. Takže teď nemůžu nic dělat proti její vůli, jelikož by její otec zničil mé rodiče."
,,Tatínkova holčička, jak já tyhle lidi nesnáším."
,,Nápodobně, ale radši rychle pojďmě, než nás spolu načapá a já budu mít problém."

Moyako jen kývla hlavou na souhlas a radši se společně s Yutakou vydala pryč.
Bohužel i tak je Mitsuko viděla. Zamračila se, vytáhla mobil a chtěla všechno zažalovat tatínkovi, ale potom si uvědomila, že by tím ztratila i možnost být s Yutakou. Nakonec svůj mobil rychle zastrčila tam, kde byl a nechala se odvést limuzínou do její vily.
Mezitím byla Moyako s Yutakou v Mc'Donaldu a objednávali si nějaké jídlo.
,,Yutako, vím, že se tví rodiče bojí, že je Mitsukin otec zničí, ale i lidé mají svá práva a nikdo si tě nesmí přivlastňovat." usmála se na něj a zakousla se so hamburgeru. Yutaka položil colu, kterou právě pil a zamyslel se.
,,Moyako, vím, že tohle asi nechápeš, ale bohužel to udělat musím."
,,Přece se nedáš do kupy s tou fiflenou!?"
,,Proč se o to vůbec zajímáš?"
,,Já? No... Na tom nesejde. Já jen snažím očistit lidská práva." zakuckala se, že jí Yutaka musel bouchnout do zad.
,,Jo, jasně..."
,,Ty mi nevěříš?"
,,Upřímně? Ne." řekl a docela dost vážně se zatvářil, že to až Moyako nutilo ke smíchu. Nevydržela to a začala se smát.

,,Nechceš vyprovodit domů?" zeptal se jí, když dojedli.
,,Ty bys to pro mně udělal? Byla bych ti vděčná, moje kamarádka šla napřed domů."
,,Proč nerada chodíš domů sama?"
,,Chodím okolo temných uliček, kde se scházej gangy a já se bojím."
,,Ty se asi hodně koukáš na filmy co?"
,,Eh? Jak si na to přišel?"
,,Ale nijak." pískal si a následoval její kroky. Moyako měla pravdu chodila domů okolo vážně divných míst. Yutaku to ale nevyděsilo. Když došli k tomu domu, kde Moyako bydlela se s ním chtěla rozloučit.
,,Ehm... Tak děkuji za doprovod a ahoj." vychrlila ze sebe, Yutaka se nestačil ani nadát a na tváři mu přistála rychlá pusa a ta osoba, která mu jí darovala rychle zalítla do domu.
Yutaka jen pokčil rameny a kráčel si to nazpět k sobě domů. Moyako stála celá rudá a zamrzlá za hlavními dveřmi a když se jí zeptala matka co se děje, tak rychle vylítla k sobě do pokoje. Tam všechno napsala Caroline, která jí okamžitě volala a obě šílely do telefonu, přitom to byla jen malá nevinná pusa.

Druhý den ve škole kráčela bok po boku jedna vedle druhé a Caroline se těšila na první reakci Yutaky. Ale přitom Moyako byla dosti nesvá. Vešla na chodbu školy a Yutaka o ní ani nezavadil pohledem, nejspíš proto, že dostával pěkně vynadáno od Mitsuko. Moyako se jen začervenala a zalezla do třídy. Nemohla se ani soustředit na učení, jak byla nervózní. Už se strašně těšila na konec školy, nevěděla proč, ale něco jí říkalo, že se něco stane. Ale opravdu jí štvala překážka a to Mitsuko, řekla si, že musí být lepší, musí být lepší než ona.
,,Moyako, je konec školy, dem domů." upozornila Caroline zasněnou Moyako.
,,Co? J-Jo, jasně." probrala se.
,,Stejně stále nechápu, jak sem se do něj mohla zamilovat tak rychle." myslela si a při tom si povzdychla. Caroline stejně celou dobu poslouchala mp3ku až v půlce cesty uviděla toho kluka, o kterém snila celý den. Byl to on, Yutaka. Nikdy nezapomene na pohled jeho propalujících modrých očí, nebo na jeho černé vlasy. Vždycky se v jeho přítomnosti chvěla a ovládala jí nezvyklá horkost.
Caroline pochopila, že chtějí být asi samy a odebrala se do zatáčky, kde stál její dům.
,,Ahoj Moyako." řekl, jako kdyby se nic nedělo.

,,A-Ahoj Yutako. Co se děje?"
,,Proč zase koktáš?"
,,Ehm... Ale to nic, to je už můj starý zvyk."
,,Jo tak zvykl, ale kvůli tomu tu nejsem."
,,Co se zase stalo?"
,,Vzal sem si k srdci to, co si mi včera řekla."
,,Řekl si něco Mitsuko."
,,Rozešli jsme se..."
,,Proč!? Ale co tví rodiče."
,,Myslím, že Mitsuko nic neudělá, po tom, co jsem jí řekl."
,,Co jsi jí řekl?"
Yutaka se jen vrátil zpět do minulosti a vzpomínal na ty věty.

,,Yutako, co to říkáš, ty si nepamatuješ, co tvým rodičům řekl otec?"
,,Mitsuko, nesmíš si zvykat, že vlastníš lidi."
,,Ale já dostanu to co chci!"
,,Ne, tentokrát ne..."
,,Co se děje? Nezdám se ti hezká?"
,,Ne, si moc krásná, ale musíš něco udělat s tvým chováním. Jestli se budeš takhle chovat ke všem lidem, tak tě opustí."
,,Jako teď ty?"
,,Přesně, Mitsuko, určitě je někde v tobě ten starý dobrý člověk, ale popularita ho tak pohltila, že se nemůže probudit."
,,Yutako..."
,,Co teď budeš dělat? Řekneš to svému otci?"
,,Ne... Stanu se tím jak ty říkáš, lepším člověkem."
Ta poslední věta mu uvízla v hlavě a pousmál se.
,,Nic moc důležitého, hlavní je, že teď mohu udělat tohle." odpověděl a usmál se na ní.
,,Co chceš udělat?" zeptala se, ale byla celá rudá, když se k ní přiblížil svými rty a nakonec se s nimi spojily v dlouhý, krásný a romantický polibek.

Všechno se dalo do pořádku a dokonce i t Mitsuko se stala hodná dívka. Nakonec byla zvolena královnou školy a také byla zvolena předsedou třídy, všichni jí měli rádi a Moyako s Yutakou spolu začali chodit. Všichni byli štastní, sice nechci říkat, že to bude happy end, každého přece potká nějaká ta překážka, ale tihle lidé byli aspoň po nějakou dobu šťastní.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Yoshino & Kojiro Yoshino & Kojiro | Web | 21. listopadu 2009 v 21:18 | Reagovat

Ahoj chcela by som ta poprosit o hlásky v poviedky tu -> http://heiho.blog.cz/0911/vybrate-postavy-anketka som tam ako Yoshino,dakujem a nehnevaj sa za reklamu a jeto anketa :D a prepáč za reklamu nenašla som článok reklamy,nechceš SB ?

2 P&K P&K | 22. listopadu 2009 v 10:39 | Reagovat

jj díky, ještě čekáme na ostatní, díky

3 P&K P&K | 22. listopadu 2009 v 10:40 | Reagovat

Ajéje :D :D Nic proti, ale já jsem v povídkách Moyako a Moyako je kluk :D :D

4 Nashijo Uchiha Nashijo Uchiha | Web | 22. listopadu 2009 v 10:44 | Reagovat

[3]: Pardooooooon :D xD Ale snad to nevadí, dyžtak ještě někdy přepíšu :D

5 Rini Takashi tvé sbí Rini Takashi tvé sbí | Web | 22. listopadu 2009 v 17:47 | Reagovat

Zajímavý :D:P Sorry že sem dneska nepřišla ty koně se nějak protáhly na dííl D to víš taky mě to nasarlo !! :/ tak zejtra se domluvíme na icq:) třak pa :-*

6 Midori Yoshi *SB* Midori Yoshi *SB* | Web | 22. listopadu 2009 v 19:33 | Reagovat

júú čosííí krááásna poviedka až som začala lutovať že som nešla na umeleckú XD

7 Rini Hatake tvé sbé Rini Hatake tvé sbé | Web | 23. listopadu 2009 v 10:01 | Reagovat

Hm tjn

8 Roli tvoje Sbé co tě lowuje:D Roli tvoje Sbé co tě lowuje:D | Web | 23. listopadu 2009 v 17:22 | Reagovat

Ahojky u mě na blogu je rychlovka tak se zapoj:D

9 Laitte -sb Laitte -sb | Web | 23. listopadu 2009 v 19:06 | Reagovat

ou, krásna poviedka n_n moc sa mi páčila :) trochu mi to pripomína SakuraXSasukeXKarin.... ale toto je fakt krásne napísané  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama