Zakázaná láska 2/2

23. srpna 2009 v 23:07 | Nashijo Uchiha |  Shounen ai
Tak je tu další půlka Zakázané lásky, tohle bude trocšku dešlí a zajímavější, tamto by mělo být něco jako vzpomínky. Mno tak hurá do čtení a plsky komentík...

Zakázaná láska 2/2

,,Mladý pane, vstávejte musíte do školy." budila krásného sedmnáctiletého chlapce starší dáma, která dříve byla jeho chůvou a je stále.
,,Jo..." podrbal se na vlasech a šel do koupelny. Když už se učesal a všechno okolo toho šel dolů do jídelny na snídani.
,,Matka je zase v práci?" zeptal se starší paní.
,,Ano..." odpověděla.
,,Jako vždy..." usmál se kluk a a vydal se do školy, tedy spíše ho zase svezl jeho sluha Jameson. Chůva se šťastně koukala na mizící auto a pousmála se.
,,Kdyby Kaoru věděl, že ho dnes čeká něco neobvyklého." řekla a šla zpět do domu. Když Kaoru vystoupil z auta ho zase zahrnuli dívky, zvlášť po tom, co k němu přišli jeho kamarádi. Blonďák a vůdce party Tamaki, černovlasý a pěkný chytrolín Kouya, roztomilý malý prcek, který byl silnější a starší než ostatní Honey a jeho stín Mori. Tahle parta lidí měla založený takzvaný hostitelský klub, který má dělat obzvlášť slečny šťastnýmy. Každý den se potýkali s něčím novým, ale dneska to bylo něco obzvlášť zvláštního. Když náš hostitelský klub šel na své místo na střední škole Ouran, tak se trochu zalekli. Když otevřeli dveře opuštěné hudební učebny, kde byl Hostitelský klub založen, tak viděli Kaora, nebo snad ne?

,,Argh! Buď jsme všichny upíři krom Kaora a koukáme se do zrcadla, nebo je to Kaorův dvojník!" zaječel Tamaki.
,,H-Hikaru..." šeptal šokovaný Kaoru.
,,Dlouho jsme se neviděli viď Kaoru?" usmál se na něj Hikaru, i když se viděli po tolika letech, tak vypadali pořád stejně. Nikdo je od sebe nerozeznal. Všichnni se jen zděšeni koukali na Kaorova dvojníka.
,,J-Jak? Jak to můžeš říkat tak v klidu? Hikari..."
,,Jak? No... docela jsem se na tebe těšil, takže ani v šoku moc nejsem." zasmál se Hikaru. Kaoru se rozbrečel, jako tehdy, když mu bylo dvanáct. Zase Hikarimu vpadl do náruče a tiskl ho k sobě.
,,No tak, Kaoru, už nejsme malí ne?"
,,Já... já... HIKARU!" brečel Kaoru.
,,Zdá se mi to, nebo jsme tu opravdu na nic?" řekl poníženě Tamaki.
,,Asi ano, Tamaki." řekl Kouya.
,,Koukněte se pozorněji hoši, asi máme dalšího člena do Host clubu." usmál se sladce Honey.
Tamaki moc neváhal a koukl se směrem, kam všichni ostatni. byl velice překvapen Hikaru a Kaoru byli tak moc sladcí, tohle se dívkám bude líbit ještě víc.

Tamaki se samým štěstím rozbrečel a hned utíkal za Kaorem a jeho dvojníkem.
,,Kluci, popřemýšlejte o tomhle. Co kdyby se i tvůj klon přidal do mého klubu?"
,,Kaoru, jak se můžeš bavit s tímhle troubou?" opovrhoval Hikaru Tamakim.
,,Hikaru, jestli nechce, tak se s ním přestanu bavit, kvůli tobě..."
,,Kaoru, nechci, abys byl nešťastný, taky se přidám do klubu." řekl Hikaru a Kaora skoro rozbrečel.
,,Á! Tak dohodnuto. Bratrská láska, jak krásné pro naše klientky." usmál se Tamaki. Hikaru se na něj jen divně podíval.
,,A, do jakého klubu jsem to vlastně vstoupil???"
,,Sem rád, že se ptáš. Je to Ouranský Hostitelský Klub, který činní dámy z této prestižní školy šťastnými. To dělá správné muže nejšťastnějšími." usmál se roztomile Tamaki.
,,Aha... kdo je tady velitel?" zeptal se ještě Hikaru.
,,Haha! Jsem to já, říkej mi pane, králi a nebo taky taťko." usmál se Tamaki.
,,Taťko? Zní to trochu úchylně."
,,Mamka být nemůžu, to je už Kouya." zasmál se Tamaki a ukazoval na velice pohledného brýlatého chlapce, který už byl na pohled chytrý.

,,Haha! Jsme už kompletní! Honey je Lolli-shota, Mori drsňák a Kouya kliďas, hehe" usmál se takzvaný král.
,,A co jsme my?" zeptal se Hikaru a Kaoru dvouhlasně.
,,Vy jste bratři, aneb naše homosexuální prvky." zablýsklo se v očích Tamakimu.
,,Jaký homouši?!" vyjel po něm Hikaru, ale Kaoru ho zarazil. Když už bylo po schůzce klubu, tak se odebral Hikaru, společně se svým dvojčetem Kaorem do třídy, tak se všichni jen na ty dva udiveně koukali, ikdyž z nich byly dívky úplně vedle. O přestávku šly na školní pozemek a narazili na jednoho kluka, který byl oboum velice povědomý.
,,Ale, ale, copak jste zase v kompletní formě? Kaoru, víš že je tady tvá denní dávka výprasku?" zasmál se arogantní chlapec a za ním se objevili velcí kluci z vyššího ročníku.
,,Kaoru, proč jsi mi neřekl, že tě šikanují. Řeknu ti něco, nedovolím, aby se tě jen dotkli." skousl si ret Hikaru a vystartoval proti všem těm klukům. Kaoru se jen vyjevěně díval, že je schpen se jeho bratr pro něj takhle obětovat. Kaoru se už nemohl dívat na to, jak nic nedělá a vyběhl bratrovi na pomoc. Ano, schytali pár ran, ale najednou ti hoši přestali, objevili se jejich noví kamarádi. Tamaki, Kouya, Honey a Mori. Myslím, že těm klukům to stačilo zažít jen jednou a už si na Kaora nic nedovolili.

,,Kluci... vy jste mě právě..." divil se Kaoru.
,,Zachránili..." doplnil ho Tamaki.
,,Ale proč?" řekl Kaoru.
,,Hlupáčku, to si myslíš, že bychom se dívali na to, jak ná bijí kamarády?"
,,Já... nevím, co říct..." sklonil Hlavu Kaoru.
,,Nemusíš nic říkat, ale slib mi, že když tě někdo bude bít, tak mi to okamžitě řekni ano?" chytl ho za tváře Hikaru.
,,H-Hikaru..."
,,Wááá!!! Bratrská a zakázaná láska, jak sladké!" křičel Tamaki. Ostatní členi Hostu Klubu si říkali něco podobného. Hikaru a Kaoru se rozloučili se svými přáteli a odjeli společně s Jamesonem domů. Bylo to, jako když byli malí. Dojeli domů a matka je velice vřele vítala, měla dobrou náladu a rozbrečela se, když viděla své syny zase pohromadě. Hikaru a Kaoru se celý den náramě bavili, zase si dělali ze služebných v jejich domě srandu. Byli opravdu rádi, když spolu mohou být.
,,Hikaru... já vím tohle... ty zase odletíš, že?" posmutněl Kaoru.
,,Karou... já... nechci ti lhát, ale je to pravda. Hned další měsíc zase odjíždím." odpověděl Hikaru a Kaoru se rozbrečel, nechtěl, aby ho takhle bratr viděla, a tak běžel do jeho pokoje.

Hikaru zaklepal na dveře, a když nikdo neotevíral a ani se nic neozývalo, tak otevřel. Spatřil svého bratra brečet. Kaoru na něj jen chvilku koukl a zabořil svou hlavu do polštáře. Hikaru si sedl vedle něho na postel a pohladil ho po jeho vlasech. Kaorovi to ale nějak nepomohlo, spíš se rozbrečel ještě víc. Hikaru si vedle svého bratra lehl a Kaoru se k němu hned otočil.
,,H-Hikaru! Mám tě moc rád, nechci abys odjel!" křičel skrz vzlykání Kaoru a Hikaru se jen pousmál.
,,Taky tě mám rád, ale odjéct musím. Neboj se, zase přijedu ano? To ti slibuji." řekl Hikaru a políbil svého bratra na čelo, který to vůbec nečekal.
,,Hikaru... to co si teď udělal, to nesmíme... je to přeci zakázané." utřel si slzy Kaoru. Hikaru se jen usmál a věnoval mu menší polibek na rty.
,,Já vím, ale tohle bude naše tajemství..." řekl klidně Hikaru a opřel své čelo o to bratrovo a nechali si jen přes okno svítit paprsky zapadajícího slunce do tváří.

KONEC...

mno, snad se to líbilo, ale myslim si, že tamat moe jednorázovka byla lepší, ae tohle je první povídka, co na tohle anime píšu, tak mějte pls slitování, ale respektuji i kritiku a přijmu od vás i rady děkuju, docela mi občas pomohou :) n-n
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 LaDy OmFg--- LaDy OmFg--- | 24. srpna 2009 v 19:07 | Reagovat

Wohou! To je sladké... :-) :-) já nemohla z toho Tamakiho, prej homosexuální charaktery xD XD jinak super, mohla bys napsat něco na pár Tobi a Deidara? Pls...

2 aja....SB,co tě mocinky LoWiSkUjE aja....SB,co tě mocinky LoWiSkUjE | Web | 24. srpna 2009 v 19:37 | Reagovat

ÁÁÁÁÁÁÁch to bylo sladké, škoda že to nebylo úchylnější :-D ale i tak to bylo strašně moc kráááááááááááásné''''''''''''''''''''''''''''''

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama